Ocenění Senior Prix 2018

Senior Prix je ocenění, které se předává výkonným umělcům nad 70 let za celoživotní práci a její součástí je i finanční příspěvek oceněnému.  Nominují je profesní organizace, které jsou členy Výkonné rady Intergramu a zároveň zakládajícími členy Nadace Život umělce. SAI nominuje na toto ocenění výkonné umělce z oblasti populární hudby. Za SAI byli pro rok 2018 navrženi a oceněni:

Jan Spálený

Český multiinstrumentalista, skladatel a textař. Vystudoval Pražskou konzervatoř v letech 1964 až 1968 jako tubista u prof. Hozy. Od roku 1984 hraje se skupinou ASPM, kterou založil spolu s Petrem Kalandrou. Jeho jméno je také spojeno s Českým rozhlasem, kde pracuje jako hudební dramaturg a moderátor.

Hrál střídavě na trombón, tubu, barytonsaxofon. V běhu let hrál dixieland, rock’n’roll, rhythm & blues, s bratrem Petrem spolupracoval v kapelách  Hipp’s a Apollobeat,  Celý život skládá, píše texty, aranžuje.

Vladimír Merta

Pochází z hudebně nadané rodiny. Otec hrál na housle a matka zpívala. Vystudoval architekturu na ČVUT (absolvoval v roce 1971), poté v letech 1971–1976 studoval na FAMU, studium zde zakončil filmem Smrt krásných srnců podle knihy Oty Pavla. K jeho spolužákům na FAMU patřili mimo jiné Karel Smyczek, Karel Kovář a Luba Verecká. Mezi jeho pedagogy byli Jiří Sequens, Antonín Kachlík, Jaroslav Balík, Otakar Vávra, Radovan Lukavský a Karel Höger.

Na konci 60. let nahrál ve Francii písničkářské album Ballades de Prague. Byl členem folkového sdružení Šafrán. Během osmdesátých let psal a režíroval animované filmy. Je zakládajícím členem Evropského kulturního klubu a aktivním členem OSA. Celou dobu koncertuje především samostatně jako písničkář.

Vladimír Bár

Hudebník, narozen 9. května 1943, dlouholetý hudební redaktor ČRO.

Pavel Žalman Lohonka

Narozen 20. března 1946 v Českých Budějovicích. Žalman je český folkový písničkář, jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény.

Byl a je vůdčí postavou několika významných českých folkových souborů, velmi známé je jeho působení v legendární jihočeské folkové kapele Minnesengři, kde působil od roku 1969 až do roku 1985. Spolupracoval i s další významnou jihočeskou folkovou skupinou Nezmaři či pardubickou skupinou Stopa (skupina Spojených trampských osad Pardubice).

Od roku 1982 do současnosti působí ve své vlastní hudební skupině s názvem Žalman & spol. Tato skupina je od roku 2012 složena z Pavla Lohonky, Petra Novotného, Michaely Hálkové a Pavla Maliny.

Vlastní tvorba Pavla Lohonky čerpá z několika inspiračních zdrojů. Vedle jihočeských lidových písniček jsou patrny velmi výrazné inspirační zdroje z tvorby různých osobností světového folku, v menší míře též lidová hudbě jiných národů.

Jeho tvorba je velice charakteristická svoji výrazně posmutnělou někdy až teskně zachmuřenou náladou, je to velmi často hudba značně hloubavá, meditativní až sentimentálně poetická. Je jedním z hlavních zakladatelů významného folkového festivalu Zahrada.

Karel Gott

Narozen 14. července 1939 v Plzni. Český šlágrový zpěvák, herec a malíř je mnohonásobný držitel ocenění Zlatý slavík a Český slavík.

V 80. letech vystupoval Gott ve vrcholné formě nejen v Československu, ale také v Sovětském svazu stejně jako jinde v Evropě, zvláště v Německu, v zámoří i v Asii. Svůj repertoár rozšířil od popu přes „lidovky“ až po upravené skladby klasické hudby. Objevil se i v několika celovečerních hraných filmech a v krátkých dokumentárních snímcích.

V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Československu i v zahraničí dosáhla vrcholu. Na domácí scéně mu však vyrůstala konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušila jeho kralování.

Během 90. let se Gott věnoval také stále víc své druhé lásce, tj. malování, a své obrazy úspěšně vystavoval v Česku i v zahraničí.

Dne 3. května 1977 byl Karlu Gottovi propůjčen titul zasloužilý umělec a 30. dubna 1985 pak titul národní umělec, tj. nejvyšší vyznamenání, které tehdy mohlo být uděleno za zásluhy v oblasti umění. V případě Karla Gotta se jednalo o fenomenální reprezentaci Československa po dobu několika desítek let v cizině (Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA, Polsko, SSSR, Venezuela atd.) a vynikající umělecké zásluhy doma. Bylo to vůbec poprvé, co nejvyšší umělecké ocenění získal zpěvák populární hudby.

Dne 28. října 2009 obdržel Gott od prezidenta České republiky Václava Klause Medaili za zásluhy I. stupně.

Daniel Dobiáš

Narozen 5. 10. 1946 v Praze. Po absolvování Státní konzervatoře v Praze v oborech klavír a skladba nastoupil do Českého rozhlasu v Praze jako odborný hudební redaktor (1971 – 1996). Vyhrál hlavní cenu největší soutěže autorských hudebních programů v Šanghaji za účasti všech významných světových rozhlasových stanic (1994). Již při studiích na Státní konzervatoři začal autorsky spolupracovat s nejznámější čs. šansoniérkou – Hanou Hegerovou. Komponuje písně na slova nejznámějších textařů a básníků (Pavel Kopta, Ivo Fischer, Jiří Orten, Zdeněk Rytíř, Jan Vodňanský, Jaroslav Seifert, William Shakespeare v překladech prof. Martina Hilského….). Písně Daniela Dobiáše zařadili do svého repertoáru Waldemar Matuška,Václav Neckář, Helena Vondráčková, Jana Koubková, Peter Lipa, Michal Tučný, Zuzana Talpová, Michal Prokop, Dalibor Janda, Rangers, Jan Vodňanský, Táňa Fischerová, Gail Whitmore (USA)… Významná je i jeho tvorba pro dechové a lidové orchestry, píše hudbu k divadelním představením (např. Hamlet, Elektra), televizním filmům (např. Křížová cesta), rozhlasovým hrám (např. Umírám láskou). Za svoji tvorbu získal řadu ocenění (např. Děčínskou kotvu za píseň Koukám, jak celá země vstává v podání Michala Tučného a s textem Zdeňka Rytíře).

Od devadesátých let profesionálně vystupuje na koncertech prakticky po celé Evropě, absolvoval 5x turné do USA, Kanady, vystupoval v Mexiku a Guadeloupu s Janem Vodňanským, doprovázel trio poslanců ČR na koncertě pro opozici v Minsku (2005), účinkoval s českými surrealistickými básníky na koncertech v Moskvě a Petrohradu (2005) při příležitosti ruského vydání Antologie českých básníků 20.století. V roce 2008 absolvoval velké turné – Nový Zéland, Austrálie, Jižní Korea, koncertoval v Německu, na Slovensku a ve Švýcarsku s autorským pořadem Ro(c)ky Karla IV., s programem s Janem Vodňanským a se Sonety Williama Shakespeara společně s prof. Martinem Hilskym v roce 2009 vystupoval v Mnichově, Bratislavě, Ženevě, Basileji, Londýně a Edinbourghu.

Současně natočil CD sonetů Williama Shakespeara, které zhudebnil, v podání herců divadla Fidlovačka. Na závěr roku ještě natočil se svými skladbami šansonové CD zpěvačky Vlasty Koudelové.

V roce 2017 připravil nový projekt „Zpíváme s Masarykem“, který vychází z hudebních dýchánků na zámku v Lánech. Improvizace lidových písní Jana Masaryka zaznamenal do not jeho otec – Václav Dobiáš. Pořad, kromě vystoupení v České republice, zazněl v New Delhi, v září v Bruselu a v Rotterdamu při příležitosti odhalení pomníku T. G. Masaryka za doprovodu žáků ZUŠ Louny. V létě vystoupil pro děti v Muscoma (Victoria Lake) v Tanzánii společně s anglickými lékaři.

Vladimír Valovič

V roce 1994 přijal nabídku Gustava Broma na spolupráci s jeho orchestrem jako dirigent. Po smrti Gustava Broma se stává šéfdirigentem Big Bandu Gustava Broma, se kterým se pravidelně účastní koncertů po Evropě a účinkuje v programech české, slovenské, polské a německé televize. V roce 2013 se Big Band Gustava Broma stává rezidenčním souborem Českého rozhlasu s názvem Rozhlasový Big Band Gustava Broma.

Narodil se roku 1945 na Slovensku. Po ukončení studií začal pracovat jako hudební režisér Československého rozhlasu v Brně a v Bratislavě. V Brně se také poprvé setkal s předním českým dirigentem Gustavem Bromem a začal spolupracovat s jeho orchestrem.

V roce 1974 založil svoji vlastní kapelu VV systém, která se orientovala na jazz i populární hudbu a se kterou se zúčastnil mnoha jazzových festivalů po celé Evropě a Latinské Americe. V roce 1983 se stal dirigentem Big Bandu Československého rozhlasu v Bratislavě. Vedl a spolupracoval s mnoha rozhlasovými big bandy v zahraničí např. v Berlíně, Záhřebu, Katovicích a Lublani. Jako dirigent se představil také na Velké ceně Eurovize v Dublinu a Birminghamu.

Od roku 1997 byli za SAI oceněni tito významní hudebníci a interpreti:

Cerha Jiří	Kořínek Miroslav	Rabas Václav	Ulrych Petr
Čermák Marko	Kořínek Petr	Rezek Petr	Vágner Karel
Černý Jožka	Košvanec Svatopluk	Rottrová Marie	Vančura Dušan
Černohouz Milan	Kovářík Miroslav	Ryvola Mirko	Vejvoda Jiří
Dominák Ivan	Koubková Jana	Sedláček Pavel	Vodňanský Jan
Fousek Josef	Koželuh Miroslav	Skoumal Petr +	Vrbová Jitka
Fiala Vít	Kubišová Marta	Slováček Felix Antonín	Vyčítal Jan
Gott Karel	Kysilka Jiří	Smažík Ivan	Wykrent Jaroslav
Hacker František	Lenský Tibor	Smetáček Ivan
Hála Kamil	Linha Jiří	Smetáček Pavel
Hlava Jirka	Linhart Tony	Spálený Jan
Hnilička Jaromír	Macák Svatobor, Ing.	Spálený Petr
Hoffmann Mirek	Merta Vladimír	Stárek Jiří
Chrastina Pavel	Miroslav Janda –	Stivín Jiří
Chrastina Pavel	Mládek Ivan	Suchý Jiří
John Zdeněk	Neckář Václav	Svatoň Oldřich
Kahovcová Vlasta	Pánek Lubomír	Talpová Hana
Kaleš Jiří	Pavel Žalman Lohonka	Tichota Jiří PHDr.
Klusák Jan	Pavlík Ivo	Týfa Václav
Konopásek Jan	Pilarová Eva	Urbánková Naďa